Svým vzhledem, až na některé zvláštní přírodní a magické úkazy, tvory a rostliny, nápadně připomíná ten náš.
Stejně jako v našem světě se zde střídá den a noc, vychází slunce a měsíc. Živí tvorové dýchají vzduch, rodí se a umírají.
Geografie a klima
Stejně jako v našem světě, i v Erienu existují světové strany.
Sever kontinentu má klima převážně mírné a je s výjimkou Nedozírných planin (které ještě dále na severu přecházejí
ve Velký Erienský les tvořící přirozenou severní hranici známého světa)
poměrně hustě osídlen civilizovanými národy.
Střed a jihovýchod Erienu, který je převážně zalesněný a kopcovitý, je obývaný kmeny divých lidí a klima je zde
poměrně chladnější než v severní části.
Málo prozkoumaný jih má již klima zcela studené a lesy zde postupně přecházejí v chladné pustiny až ledovou poušť.
Oceány obklopující Erien jsou s výjimkou Nabbanského moře nebezpečné a ledové.
Na východ se dá plavit směrem podél Nabbanu a Nesidaru dále až k pobřeží nehostinných a pustých temných zemí, kam
však směřuje jen málo lodí a odkud kdysi připluly lodě mořských národů.
Jižní moře jsou pro plavbu nejnebezpečnější a jižněji než za Poltanský poloostrov do vod Tar Rinie se plaví za
objevováním nových končin a dobrodružstvím jen málokdo.
Fauna a flóra
Hlubouké hvozdy jsou dominantou celého Erienu pouze s výjimkou severních planin a jižní Ledové pouště.
Na severu jsou lesy převážně listnaté a smíšené, jižněji pak přecházejí v jehličnaté.
V okolí měst a vesnic (hlavně těch lidských) je však krajina již dávno přeměněna v zemědělskou půdu a hluboké
hvozdy vykáceny.
Dřevo je stále hlavní surovinou používanou v Erienu. Krom stromů roste v Erienských lesích množství bylin a bobulí, které
mohou poskytnout v nouzi poskytnout obživu cestovatelům, kteří ví kde hledat.
V hlubokých hvozdech, bažinách, horách a jiných nepřístupných místech jsou pak k nalezení i zvláštní
Rostliny vyhledávané čaroději, alchymisty i kněžími.
Vzhledem k faktu, že Erien byl po staletí a možná po tisíciletí kolonizován inteligentními bytostmi, tak skutečná a
nebezpečná divočina povětšinou ustoupila za hranice oblastí obývaných lidmi a jim podobnými národy.
Krom lovné zvěře v lesích obhospodařovaných nobilitou a zvířat jako jsou vlci nebo medvědi nehrozí cestovatelům v přírodě
příliš nebezpečí.
Jiná situace však nastává za hranicemi civilizace.
Tam kde zůstala zachována původní krajina, daleko od lidských obydlí a frekventovaných cest stále žije mnoho
původních tvorů, z nichž mnoho je považováno za nebezpečná monstra, zmiňovaná v bestiářích sepisovaných učenci a
dobrodruhy.
Obecná historie Erienu
Nejstarší dochované zmínky pocházejí od trpaslíků z Kantosu.
Dochované svitky často zmiňují různé stěhování okolních elfích a lidských národů a formování lidského osídlení
poloostrova Veris, kde začala lidská civilizace díky obchodu s trpaslíky prosperovat.
Lidský, často také nazývaný Nabbanský, letopočet se začíná založením Nabbanu někdy kolem roku 230.
Krom Nabbanského letopočtu je občas používán letpočet darenský počínající rokem připlutí mořských národů, avšak
Nabbanský je obvyklejší.
347: městské státy na poloostrově Veris jsou postupně spojovány v jeden celek
372: založení Nabbanského Císařství
395: Nabban připojuje Iseliii
398: první nabbanští osadnící dorážejí k břehům dnešního Nesidaru
420: nabbanci začínají kolonizovat pobřeží Azerského moře a vyhánějí divé lidi z úrodných nížina
táhnoucích se do vnitrozemí
670: Nabbanci zakládají kolonie v Poltanu. Nabbanská říše je na vrcholu moci
685: první kontakt mezi nabbanci a thorwallci
730: Nabban kolonizuje země na východ od Pereosu
762: nabbanci ve východních koloniích se setkávají se skřety a nakazí se Skřetí nemocí
763: Skřetí nemoc se přenáší do ostatních části Nabbanského císařství a mezi trpaslíky v Kantosu
774: epidemie Skřetí choroby řádí naplno a vyhlazuje téměř polovinu obyvatel Nabbanu
770: nabbanci jsou z jižních koloniíí vytlačeni divími lidmi
772: centrální moc v Nabbanu se hroutí a k moci se dostávají církve jednotlivých bohů
773: první vlna mořských národů dobývá Perios a je založeno Nesidarské království. Větší část se vyhýbá Nabbanu a pokračuje až do Azerského moře kde obsazují vylidněné Nabbanské kolonie.
774: Na jaře se schyluje se k útoku Velké flotily na srdce Nabbanu. Lodě flotily ale ničí obrovský požár. Darenci se tak obracejí do vnitrozemí a začínají vytlačovat divé lidi.
775: založení Tar Rinie
775-788: Založení darenských království Erhynu, Alimaru, Valzy a Arynu.
779: Darenci uzavírají mír s Nabbanem.
782: Nabban se definitivně dostává pod nadvládu církví.
785: Počátek Náboženských válek v Nabbanu.
790: Založeno království Trihann
792: Založen Brabak.
810: V Nabbanu se rychle začíná rozšiřovat Aedonitství.
815: Nabbanští aedonité poráží poslední odpor stoupenců církví starých bohů.
831: V Neidaru se objevují první aedonité.
860: Aedonitsví se začíná šířit do darenských království na západě.
892-4 Alimar a Valza se pouštějí do války o sporná hraniční území.
897: Erhyn připojuje oslabený Alimar i Valzu a je založeno Erhynské Císařství
934: Nesidarská koruna připadá Erhynu
936: Erhyn dobývá Trihann.
940: Erhynský císař se prohlašuje za hlavu aedonitské církve. Aedonitská církev se rozděluje.
947: Císař zakládá řád hledačů Sv. Iselia v nesidaru.
948: Erhynští osadníci překračují z Alimaru Bělokámen a dochází k střetu s thorwallci
950: Sjednocení Thorwallu a zastavení postupu císařských
951: Nesidar vyhlašuje samostatnost.
952-954: Nesidarský král pokořuje poslední Erhynské přívržence v zemi.
970-976: Erhynský vpád do Nesidaru končící porážkou.
975: Vpád Divých lidí do Alimaru. Erhyn ztrácí kontakt se koloniemi za Bělokamenem.
978: Založení Zlenického království.
980: Založen Řád Bělokamene. Začíná opětovné dobývání ztracených území Alimaru.
993: Valza vyhlašuje samostatnost.
998: Poraženo povstání ve Valze.
1022: Založen Řád Viborských rytířů při vpádu Císařství na Poltan.
1023: V Poltanu založeny kolonie Myrgan a Malloran.
1042: Z Rinie přicházejí do Císařství vyhnanci a usazují se na ostrově Ormisu.
1190: Diví lidé vytlačeni z Alimaru.
1192: Obnoven kontakt mezi Zlenicemi a Císařstvím.
1194: Zlenicko Císařská válka. Zlenice pokořeny Erhynským vojskem.